|
Léčba indolentních nehodgkinských lymfomů
Přibližně 4 z 10 nehodgkinských lymfomů jsou indolentní a většina z nich je folikulárního typu, i když existuje mnohem více typů indolentních nehodgkinských lymfomů. Léčebné možnosti indolentních nehodgkinských lymfomů závisejí do značné míry na rozsahu onemocnění a na tom, zda se u pacienta vyskytují příznaky.
Časné stadium indolentního nehodgkinského lymfomu
Indolentní nehodgkinské lymfomy rostou pomalu, a dokud nejsou značně pokročilé, projevují se příznaky zřídka. Z tohoto důvodu je ve stadiu/a> I nebo II diagnostikováno pouze málo indolentních nehodgkinských lymfomů.
Časné stadium indolentních nehodgkinských lymfomů se léčí téměř vždy ozařováním postižených lymfatických uzlin. Tím lze dosáhnout vyléčení asi u poloviny pacientů. U druhé poloviny nehodgkinských lymfomů dojde po nějaké době k relapsu, většinou v jiných lymfatických uzlinách. V tomto okamžiku bývá léčba stejná jako u pacientů s pokročilým stadiem onemocnění (stadium III a stadium IV).
Pokročilé stadium indolentního nehodgkinského lymfomu bez příznaků
Přibližně 4 z 10 nehodgkinských lymfomů jsou klasifikovány jako indolentní a většina z nich je folikulárního typu. Indolentní nehodgkinské lymfomy jsou nejčastěji diagnostikovány v pokročilém stadiu (stadium III nebo stadium IV).
Pacienti s pokročilým stadiem nehodgkinského lymfomu, kteří nemají žádné příznaky, nepotřebují v době diagnózy žádnou léčbu a pouze chodí na pravidelné prohlídky. Tomuto přístupu se říká „sledování a vyčkávání“.
Klinické studie prokázaly, že u vhodných pacientů se vyhlídky při přístupu „sledování a vyčkávání“ neliší od pacientů, u kterých je v době diagnózy zahájena léčba. Je však třeba vyvážit obavy a stres, které může přístup „sledování a vyčkávání“ způsobit, oproti možným vedlejším účinkům okamžité léčby. Aby co možná nejvíce snížil zásah do života pacientů, může lékař doporučit, aby byla léčba zahájena až tehdy, kdy ji bude pacient potřebovat. Výzkumy týkající se výhod a rizik přístupu „sledování a vyčkávání“ však stále pokračují.
Pokud je třeba zahájit léčbu, obvykle se používá chemoterapie. Ta může obsahovat pouze jeden lék, většinou chlorambucil. Další chemoterapeutický lék představuje fludarabin, který se podává ve formě tablet nebo nitrožilní injekcí, buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými léky.
Také se však často používá kombinace několika léků zahrnující režimy CVP, CHOP a FCM. (Pro více informací viz Chemoterapie.) Kombinace chemoterapeutických léků (jako je CVP na indolentní NHL) se často podávají s monoklonální protilátkou rituximabem, což zvyšuje účinnost léčby, ale významně nezvyšuje vedlejší účinky.
Pokročilé stadium indolentního nehodgkinského lymfomu s příznaky
Pacienti, kteří mají pokročilé stadium indolentního nehodgkinského lymfomu (stadium III nebo stadium IV) v době diagnózy a kteří mají obtíže, jsou většinou léčeni na prvním místě chemoterapií s nebo bez léčby monoklonálními protilátkami. Používají se různé režimy chemoterapie (například CVP a CHOP), většina z nich obsahuje více chemoterapeutik nebo chemoterapii společně s monoklonálními protilátkami.
Pokud má pacient závažné obtíže, mohou být použity steroidy, jako je prednizolon, které pomohou rychle dostat onemocnění pod kontrolu. Tato léčba je krátkodobě velmi účinná, avšak nehodí se pro dlouhodobou léčbu. Steroidy však tvoří součást většiny kombinovaných režimů (CVP, CHOP).
Je možné použít i radioterapii (ozařování) společně s ostatními typy léčby, jako je chemoterapie a léčba monoklonálními protilátkami, kterou se léčí objemné masy lymfomu. Pokud je použita, zacílí se radioterapie specificky na nádorovou masu, kterou je třeba léčit.
Další možností léčby je vysokodávkovaná chemoterapie následovaná transplantací kmenových buněk.
Přibližně u 75 % pacientů s pokročilým indolentním nehodgkinským lymfomem s příznaky dojde po prvním cyklu léčby k remisi, která celkově trvá mezi 1,5 a 4 roky. Poté dojde často k relapsu lymfomu. Pak je potřebná další léčba a intervaly bez léčby se zkracují a pacienti typicky přežívají mezi 7 až 10 lety. Tato čísla však významně závisejí na pacientově věku a jeho celkovém zdravotním stavu.
Další typy nehodgkinských lymfomů
MALT nehodgkinský lymfom postihuje určité orgány, především slinné žlázy, štítnou žlázu, plíce a žaludek. MALT nehodgkinský lymfom žaludku je spojen s infekcí bakterií Helicobacter pylori.
Antibiotika, která bakterii usmrtí, mohou v časném stadiu MALT onemocnění vyléčit, avšak u některých pacientů je potřebná i chemoterapie. MALT nehodgkinský lymfom žaludku, jenž nebyl tímto způsobem vyléčen, a MALT v jiných orgánech se léčí stejným způsobem jako indolentní nehodgkinský lymfom.
Lymfom z malých lymfocytů, velmi podobný chronické lymfocytární leukémii, je rovněž formou indolentního nehodgkinského lymfomu a je charakterizován nadměrnou produkcí abnormálních B buněk, které žijí mnohem déle než normální B buňky. I když je toto onemocnění citlivé na chemoterapii, střídají se většinou u pacientů cykly remise následované relapsy.
Tabulka zobrazuje obvyklé způsoby léčby pro indolentní nehodgkinský lymfom podle stadia nemoci s typickými výsledky
Časné
(Stadia I a II) |
Ozařování lymfatické žlázy nebo organů. Občas chemoterapie |
Často je možné úplné vyléčení |
Pokročilé
(Stadia III a IV)
bez příznaků |
Chemoterapie a/nebo monoklonální protilátky. Občas ozařování |
U většiny pacientů úplná nebo částečná remise, ve většině případů možný relaps |
Pokročilé
(Stadia III and IV)
s příznaky |
Chemoterapie a/nebo monoklonální protilátky. U některých případů může být použito ozařování |
|
