|
Úvod
Ozařování se v medicíně široce používá jak při diagnostikování onemocnění snímkováním vnitřku těla pomocí nízkých dávek rentgenového záření, tak i při léčbě onemocnění, jako je nehodgkinský lymfom.
Léčebné ozařování ničí buňky v těle tím, že poškodí jejich DNA a způsobí, že buňka není schopná toto poškození opravit. Protože záření může společně s postiženými buňkami stejně tak poškozovat i buňky normální, je důležité, aby záření používané při léčbě bylo co nejpřesněji zamířeno na buňky způsobující onemocnění, a tím se omezily vedlejší účinky.
Nejčastěji používanou radiační léčbou nehodgkinského lymfomu je ozařování, které se používá u pacientů s jednou nebo dvěma postiženými lymfatickými uzlinami. Paprsek záření je koncentrován do postižených oblastí, kde ničí nemocné buňky. Může být užitečný i při odstraňování příznaků způsobených lokalizovaným lymfomem.
Další vyvíjející se metodou použití záření v léčbě nehodgkinských lymfomů je radioimunoterapie. Při této léčbě se připojí nepatrné množství radioaktivního materiálu na monoklonální protilátku. Poté, co protilátka najde lymfomovou buňku a připojí se na ni, ji záření zničí.
Stejně jako u většiny druhů léčby je důležité zdůraznit, že léčba zářením není vhodná pro všechny případy nehodgkinského lymfomu. Ozařování se také většinou používá na určitou část těla pouze jednou, takže pokud dojde k relapsu nehodgkinského lymfomu, jsou vhodnější jiné druhy léčby, jako je chemoterapie nebo léčba monoklonálními protilátkami.
|
